U Kubešů

Před 14 dny jsme se vypravili na obhlídku polností pana Kubeše a přinášíme Vám z ní krátkou reportáž.

Rodina Kubešů obhospodařuje 1 ha polí s převážně písčitou půdou na místěch bývalých záhumenek ve vsi Travčice, hned u Terezína. Že se jedná o plodnou a zemědělsky hojně využívanou oblast bylo zřejmé na první pohled. Cestou jsme míjeli ženy na kolech se šátkem na hlavě a motykou přes rameno, ze skleníků se draly přerůstající výhonky rajčat a můj syn cestou neustále hulákal: „mami, traktor!“

Sezóna panu Kubešovi začíná už v lednu, kdy sází semena pro sadbu. Na to má připravené vytápěné pařníky vystlané vysokou vrstvou hnoje, který pomáhá udržovat rostlinám potřebnou teplotu. Pravidelně hlídá počasí, při slunci pařníky otevírá a větrá, jamile zajde, zase je zavírá, aby nic neomrzlo, ani nehnilo. Snaží se dobře plánovat a sadbu připravovat v několika vlnách, aby pak zelenina dozrávala postupně.

Po obhlídce pařníků, kde už tou dobou rostla podzimní sadba, nastaroval pan Kubeš svůj Zetor a vyvezl nás na své polnosti. Ze střídajících se řádků brokolice, květáku, zelí, kapusty, romaneska vykukovaly zralé bílé a zelené hlavy. Výše kvetly řádky brambor. Nakladačky se teprve rozrůstaly. V pravo v úhledných řádcích vyrovnaná cibule a pod ní v závěsu mrkev. Podívaná jedna radost a taky práce od brzkého rána do pozdních večerních hodin. Bývaly doby, kdy Kubešovi pěstovali ve velkém jen květák a kedlubnu a uživila se celá rodina. Dnes zemědělčí jen pan Kubeš a každým rokem svůj sortiment zpestřuje novými druhy, aby udržel krok s trhem.

Písčitá půda pole má svou nevýhodu, že příliš dlouho neudrží vlhkost, za to se do ní po dešti již po pár hodinách dá vstoupit bez toho, aby se člověk z pole vrátil v podobě bahnité koule. Navíc zelenina po vyndání ze země není obalená hlínou a snadněji se myje. Systém dálkového zavlažování vodou z Labe pan Kubeš moc nevyužívá. Daleko ekonomičtěší pro něj bylo nechat vyhloubit vlastní studnu.

Kubešovic pole jsou hnojena kravským hnojem, ale jelikož má podle jejich slov „cenu zlata“, nehnojí se každý rok. Sazenice dostávají postřik proti škůdcům a chorobám, dodržují se však všechny lhůty, aby při sklizni již postřik na samotné zelenině nebyl. „Skleníkové“ plodiny (tedy rajčata, okurky, papriky...) pan Kubeš nepěstuje sám. Tato zelenina pochází ze skleníků ze sousedství.

Na náš sobotní trh se zelenina sklízí v pátek odpoledne či večer, aby byla co nejčertsvější. Při tom vypomáhá celá rodina, manželka i dcery. Kromě našeho trhu jezdí pan Kubeš ještě na trhy do Dobřichovic, Kolína a Ředhoště.

https://www.nalok.cz/farmy/jan-kubes